URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ ŠIRŠÍHO CENTRA MĚSTA KARLOVY VARY
2013

2. MÍSTO V SOUTĚŽI (1. a 3. cena nebyla udělena)

autoři: Ing. arch. Vojtěch Sosna, Ing. arch. Michal Gabaš, Doc. Ing. arch. Zdeněk Rothbauer
soutěžní návrh

Autorská zpráva

Urbanistická studie na řešení širšího centra Karlových Varů byla oceněna druhým sdíleným místem ve veřejné urbanistické soutěži, přičemž první a třetí místo nebylo uděleno. Studie přetváří současný brownfield v plnohodnotné městské centrum, překonávají se současné dopravní liniové bariéry – železnice na pravém a dálniční průtah na levém břehu Ohře. Výsledkem je městské prostředí, vytvoření nábřežních tříd a parků na obou březích Ohře, několik nových náměstí. Intenzivní propojení obou břehů zajišťuje několik nových mostů. Skelet města navazuje na historický kontext Karlových Varů. Městské kompaktní bloky uzurpují prostor města uvnitř a tím dochází k intenzifikaci života v ulicích. Živé ulice vedou k bezpečnému prostoru, kvalitní prostředí k identifikaci s místem. To je základ dobrého města.

zobrazit více...

Centrum města Karlovy Vary

Stávající městské centrum Karlových Varů se nachází podél řeky Teplá. Jeho území je možné vymezit od prostoru soutoku řek Ohře a Teplá a dále strmým údolím až k hotelu Pupp. Z historického hlediska se v Karlových Varech stavělo vždy v tomto prostoru. Zástavbu zde lze charakterizovat jako kompaktní, hustou, blokovou. Nabízenéúzemí bylo maximálně využito a zástavba v údolí Teplé rostla dále terasovitě do přilehlých svahů.

Veřejná prostranství – náměstí, hlavní třídy – byly proto z pochopitelných důvodů kvůli extenzivním prostorovým nárokům umisťovány na rozšířená přemostění řeky Teplé. Vznikly tak pro město charakteristické promenády nad vodní hladinou.

Volné území podél regulovaného toku řeky Ohře bylo zastavováno až postupně později a město si vždy od toku udržovalo (z důvodu možných záplav) uctivou vzdálenost.

Na levém břehu řeky Ohře město rostlo především v prostoru obce Rybáře a podél jejího hlavního napojení na samotné centrum Karlových Varů – podél ulice Sokolovská.Z důvodu výrazného výškového rozdílu mezi centrem obce Rybáře a levýmbřehem Ohře město nikdy nedorostlo až k hladině vody a nikdy tak nevyužilo potenciál, který na jih orientovaný prostor u řeky nabízí. Město je zde pomyslně ukončeno budovou magistrátu Karlových Varů.

Z dříve naprosto logických důvodůtak byly do bezprostřední blízkosti břehů Ohře umístěny na valech – z části fungujících jako protipovodňová bariéra – podélné dopravní stavby obsluhující a ukončující oba břehy řeky.

Na levém břehu se jedná o čtyřproudovou rychlostní komunikaci E48. Ve své podstatě dálniční tah procházející centrálním prostorem Karlových Varů.

Na jih od řeky Ohře byl podlouhlý prostor u vody využit pro odstavné kolejiště Dolního železničního nádraží.

V prostoru údolí řeky Ohře tak vzniklo pomyslné (dnespředstavující přežitou formu zástavby) pásové město v následující příčné skladbě:

město – železniční trať – zeleň – řeka – zeleň – rychlostní komunikace – město

Ze schéma je vidět, že současné uspořádání dokonale odděluje obyvatele Karlových Varů od přístupu k řece Ohři a využívání zeleného pásu podél ní.

Řešení, které má ambicipřetvořit prostor širšího centra Karlových Varů na plnohodnotné městské prostředí musí být schopno tyto bariéry a zastaralou formu pásového města překonat.

Propojení města

Klíčovou úvahou urbanistického řešení širšího centra Karlových Varů je vzájemné propojení zástavby a městských prostorů na levém a pravém břehu řeky Ohře. Hmota města se přitahuje k řece a formou nábřeží a zelených parků využívá potenciál lukrativních veřejných prostorů podél vodního toku.

Forma zástavby – časem prověřené městské kompaktní bloky – navazuje na kontext a uliční síť historické zástavby na obou březích města. Tato forma také nejlepším možným způsobem diferencuje veřejné uliční prostory a polosoukromé prostory vnitrobloku.

Zásadnímprvkem návrhu je překročení dopravních tepen na obou březích Ohře a tím pádem anulování nepříznivého pásového řešení území.

Na severním břehu se město staví nábřežním traktem bloků těsně za hranici rychlostni komunikace E48. V prostoru mezi zástavbou a řekou vzniká na jih orientovaná nábřežní ulice s přístupem k vodní hladině.

Na jižním břehu překračuje zástavba železniční trať a zpřístupňuje zelený pás podél řeky. Nábřeží zde pozvolna klesá a zachovává vzrostlou zeleň v bezprostřední blízkosti vody.

Forma propojení nové zástavby na obou březích odkazuje na řešení veřejných prostor historické části města. Nově budované mosty v místech významných ulic a míst jsou navrženy jako náměstí – veřejné prostory nad vodní hladinou Ohře.

Železniční trať a doprava

Navržené dopravní řešení obnovuje myšlenku Tuhnické nadzemní a Bohatické podzemní spojky – přeložení vnitrostátní rychlíkové trati z Horního nádraží do Dolního nádraží v centru města.

Modernizovaná a přestavěná budova Dolního nádraží slouží jako centrální dopravní terminál městské hromadné autobusové dopravy, železniční rychlíkové dráhy a vnitrostátní autobusové dopravy. Vytváří tak hlavní dopravní uzel, který přináší veškerý potřebný život do těžiště nového centra města. Toto výhodné řešení umožňuje přímé napojení centra Karlových Varů na vnitrostátní i mezinárodní dopravní síť. Ze současného Horního Nádraží se stává záložní terminál určený především nákladní dopravě.

Železniční trať se v prostoru uliceChebská odpojuje ze stávající rychlíkové dráhy a po viaduktu klesá přes meandr Ohře (podél pravého břehu řeky Ohře) a přes nově zbudované silniční napojení rychlostní komunikace E48 do předprostoru bývalé výtopny Dolního nádraží, odkud pokračuje nadnešní výškové úrovni pod nově vystavěným městem směrem k Dolnímu nádraží. Z Dolního nádraží trať pokračuje po rozšířené trase současné regionální železniční trati číslo 149 do Bohatické podzemní železniční spojky a dále na dnešní rychlíkovou trať.

Na nové centrální Dolní nádraží je přivedena i regionální trať číslo 149 ze směru Doubí u Karlových Varůdále pokračující do zastávky Karlovy Vary Horní nádraží.

Zástavba pravého břehu Ohře překračuje železniční trať obdobným způsobem, jako zástavba překračující E48 na břehu levém. V prostoru nad kolejištěm je vedena hlavní pěší třída, propojující novou zástavbu na pravém břehu. Městské bloky železniční trať obestavují a nově navržené ulice mezi nimy koleje překračují.

Tři centra

A

Jako nové budoucí centrum města Karlovy Vary považujeme území pomyslně vymezené Varšavskou tržnicí, Dolním nádražím a budovou magistrátu města na levém břehu řeky Ohře.

Při pohledu na analýzu území – především na schwarzplan – lze vycítit chybějící „těsto“ dnešního města a potřebu propojení kompaktní zástavby na obou březích.

Klíčovým zásahem do území nového centra je minimalizování a přeorganizování dvou frekventovaných křížovatek na obou stranách Chebského mostu.

Křižovatka před magistrátem Karlových Varů je přestavěna ze současného prostorově náročného, nevhodného dálničního řešení tzv. „brejlí“ na úspornější diamantové řešení. Automobilová doprava opouští a sjíždí na přestropenou rychlostní komunikaci E48v jejím převládajícím podélném směru. Auta odbočují na Chebský most a nebo do městské části Rybáře na světelné křižovatce v úrovni přestropení.

Křižovatka v prostoru Náměstí Republiky je rovněž řešena jako mimoúrovňová. Vozidla jedoucí v převládajícím směru hlavní dopravní obslužné komunikace „Západní“křižovatku projedou mimoúrovňově tunelem začínajícím v předprostoru budovy stáčírny minerálních vod a vedoucím až po první blok zástavby za Dolním nádražím. Vozidla jedoucí do postranních ulic a na Chebský most odbočují v horní úrovni křižovatky. Autobusy pokračující k hlavnímu autobusovému nástupišti, které je součástí hlavního přestupního terminálu Dolního nádraží.

Chebský most je přestavěn, rozšířen a jeho velká část je věnována pěším a městskému veřejnému prostoru.

Jedním z hlavních rysů řešení jádra Karlových Varů je přestropení rychlostní komunikace E48, železniční rychlíkové trati vedoucí z Dolního nádraží a hlavní obslužné komunikace Západní – obsluhující celé území bývalého odstavného kolejiště Dolního nádraží. Toto řešení se je umožněno díky svažitosti terénu směrem k řece Ohři. (Již dnes je zde celá řada terénních valů a opěrných zdí).

Nové centrum města je protkáno sítí pěších zón navazujících na pěší zóny současného historického jádra.

Jádrem této městské části se stává předprostor Dolního nádraží – Náměstí Republiky, na něj navazující rozšířený Chebský most a předprostor magistrátu města. Posílením a rozšířením Chebského mostu je zdůrazněna osa vizuálně propojující magistrát Karlových Varů s protilehlou budovou okresního soudu– dvou významných městských a krajských institucí.

Prostranstvípřed objektem magistrátu je formou pěší zóny protaženopřes nově zbudovaný most do předprostoru Varšavské tržnice, která se stává novým obchodním protipólem Dolního nádraží v nejužším jádru města.

V podélném směru řeky je nové jádro města protkáno a s novou zástavbou směrem proti proudu Ohře propojeno hlavní městskou třídou – pěší zónou, vedoucí rovnoběžně s řekou nad kolejištěm rychlíkové trati.

Dále je v tomto směru vedena i stávající hlavní dopravní tepna „Západní“ a nábřežní ulice sloužící k obsloužení provozů a bydlení v městských blocích přilehlých řece Ohři. Příčně jsou tyto tepny propojeny pomocí ulic, procházejících mezi bloky, do kterých je umožněno zajíždění vozidel.

Funkčně je tato oblast řešena jako smíšené městské jádro s parterem obsahujícím obchody a služby. Ve vyšších patrech se nachází pronajímatelné kancelářské plochy a v nejvyšších podlažích bydlení. Parkování je řešeno v podzemních garážích v jednotlivých objektech.

Jeden z objektů přilehlých budově nádraží je uvažován pro parkovací dům.

Výška zástavby je odvozena od stávající zástavby historického centra Karlových Varů. Výška domů nepřekračuje 6 nadzemních podlažích. V inkriminovaných místech jsou významná nároží akcentována zvýšením.

B

Z historického hlediska vývoje Karlových Varů lze považovat za určitou paralelu centrálního prostoru města území bezprostředně navázané na obec Rybáře – jedná se o oblast okolí bývalého pivovaru a dnes z velké části prázdné, zastavitelné území táhnoucí se ze svahu dolů směrem k řece Ohři.

Ve směru kolmém na řeku je zde navrženo velkorysé náměstí s výrazným podílem zeleně a parkem ve svahu pod bývalým pivovarem. Jedná se o obchodní protiváhu centra města. Dobře dopravně obsloužené (E48) území je i dnes z části využíváno pro obchodní plochy. V návrhu s touto funkcí počítáme a má v této části města výrazné zastoupení.

Obchodní náměstí je napojeno na všechny významné podélné komunikace – na obě nově navržená nábřeží, na hlavní pěší třídu a dopravní tepnu (ulice Západní) na pravém břehu řeky. Na levém břehu je na něj napojena hlavní obslužná osa nové zástavby a na horním konci náměstí i stávající ulice Šmeralova.

V prostoru pod nověnavrženým náměstím - mezi přestropenou rychlostní komunikacíE48 a stávajícím strmým svahem bývalého pivovaru jsou umístěny parkovací plochy pro jednotlivé obchodní domy.

Most překračující v místě obchodního náměstí řeku Ohři je navržen opět v dimenzích veřejného prostranství – samostatného náměstí. Je přes něj umožněn průjezd dopravě a vytváří tak novou dopravní spojnici mezi pravým břehem Ohře a městskou částí Rybáře.

Oba protilehlé konce náměstí jsou zakončeny významným objektem. Na severní konec je umístěna výrazná stavba městské funkce (divadlo / kostel / kulturní dům / knihovna...) a na jižním konci je přes ulici „Západní“ rozkročen polyfunkční dům „stůl“.

Výška zástavby navazuje na podlažnost centrální části města a souvisle nepřekračuje 6 nadzemních podlaží. Významná nároží a čela domů do velkorysého prostoru náměstí jsou akcentována a zástavba je zde navýšena formou nárožních věží a průčelí.

Hlavní pěší zóna vedoucí po pravém břehu Ohře prochází zástavbu přilehlou obchodnímu náměstí ve formě zastřešené pasáže. Oživuje tím zážitek chodce,který tuto tepnu používá při průchodu územím.

Prostor velkorysého obchodního náměstí lze považovat za ukončení kompaktní městské zástavby Karlových Varů. Dále směrem proti proudu řeky Ohře dochází k rozvolnění zástavby a změně jejího funkčního využití ze smíšeného městského polyfunkčního využití na využití monofunkční – obytné a dále v meandru Ohře na využití technologicko – průmyslové.

C

Za třetí pomyslné „technologické“ centrum města považujeme území s průmyslově historickou stopou v prostoru mezi bývalou výtopnou Dolního nádraží a meandrem řeky Ohře, oblast patřící pod městskou část Tuhnice.

V současné době je území zatíženo pozůstatky (z části již nefunkčních) průmyslových provozů - RWE, ČEZ. V Cípu meandru řeky Ohře se nachází nově zbudovaný veřejný park, který je díky průmyslovému areálu a nově postavenému napojení ulice Západní na rychlostní komunikaci E48 jen obtížně přístupný.

Ambicí návrhu je tyto nedostatky odstranit.

V přehledu investic města Karlovy Vary je i záměr pobídky výstavby technologického výzkumného a průmyslového parku v městské části Tuhnice. Tento záměr umísťujeme právě do prostoru mezi nově navrženou zástavbou v areálu bývalého odstavného kolejiště Dolního nádraží a zeleným parkem v cípu meandru.

Nový technologický park pomyslně začíná ponechanou budovou bývalé výtopny a točny Dolního nádraží – pozůstatkem průmyslového dědictví, které odjakživa celou oblast formovalo.

Technologický park je charakterizován pevným ortogonálním rastrem, vycházejícím z orientace původních průmyslových objektů, směřujícím hlavními osami do cípu meandru Ohře. Tento rastr bude zastavován dle potřeby příchozích investorů různou formou halových a administrativních objektů.

Rigidní rastr je místy narušen ponechanými historickými průmyslovými objekty typickými svou výraznou estetickou kvalitou.

Charakteristickým rysem nově navržené zástvby jsou 4 administrativně – technologické věžové domy, které stojí v okolí centrálního veřejného prostoru technologického parku.

Tyto – sousední zástavbu výrazně převyšující objekty – tvoří pohledovou dominantu celé nové zástavby. Jsou komponovány na průhledy z nábřežních ulic a hlavní pěší zóny města.

Tvoří dynamické ukončení nového stavebního záměru a výškový protipól hotelu Thermal a vrchu U Tří Křížů. Zároveň jejich výrazná vzdálenost od historického centra centra města nenarušuje ráz a měřítko městské zástavby.

Jedná se o technologický „Manhattan“ Karlových Varů, koncentraci inteligence v nově budovaném městě.

Velkorysé měřítko a průchodnost výchozího rastru umožňuje vysokou flexibilitu při jeho zastavování. Komunikační osy orientované do parku v cípu meandru a na ně kolmé osy, směřující k řece zajišťují vysokou prostupnost území.

Jako hlavní komunikační tepny jsou do technologického centra města Karlových Varů zavedeny tři typické spojnice.

Nábřežní ulice na konci kompaktní městské zástavby (v prostoru současné pěší lávky) změní svou formu na „cestu parkem“. Takto pokračuje v těsné blízkosti pravého břehu Ohře až do parku v cípu meandru.

Hlavní pěší zóna, probíhající osou nové zástavby, pokračuje do centrálního prostoru technologického parku, kde dojde k jejímu zalomení ve směru ortogonálního rastru. Křížení s regionální tratí č. 149 je zajištěno mimoúrovňově.

Hlavní obslužná ulice Západní proběhne v nezměněné podobě okrajem parku a v prostoru stávající kruhové křižovatky odbočí směrem k napojení na rychlostní komunikaci E48. Křížení s železnicí je opět mimoúrovňové.

Její uliční fronta, ve které se nachází největší podíl zachovaných historických objektů a eklektických domů, je v místech, které to prostorově umožňují, doplněna a dostavěna.

Tato ulice slouží jako hlavní dopravní obsloužení technologického parku.

Významným činitelem, zasahujícím do chodutechnologického parku je nově budovaná Tuhnická nadzemní železniční spojka, která v okolí ulic Chebská překročí řeku Ohři a obloukem sklesá napříč nad nově zbudovaným zeleným parkem a napojením na rychlostní komunikaci E48 do úzkého prostoru zeleně mezi technologickým parkem a pravým břehem Ohře.

Ihned po mimoúrovňovém překročení napojení na rychlostní komunikaci E48 začne železnični viadukt klesat tak, aby v předprostoru bývalé výtopny kolejiště dosedl na stávající terén a zmizel pod nově navrženou městskou zástavbou.

D

Území na levém břehu Ohře v okolí bývalé hokejové arény místního klubu „HC Energie Karlovy Vary“ je charakteristické svým rozporem pro případné budoucí využití. Na jednu stranujde o v zeleni zasazené místo orientované na jih s příznivými podmínkami pro residenční účely. Jedná se o prostor pod skálou s ruinou bývalého kostelíka Sv. Urbana.Na druhou stranu je v současné chvíli tato oblast značně znehodnocena dopravními stavbami a naprosto nevhodnými halovými obchodními objekty, které do residenční části města nepatří.

Z jižního okraje je území od zeleného pásu podél řeky odříznuto rychlostní komunikací E48.která v těchto místech navíc běží po vyvýšeném náspu ve výškovéúrovni 3. nadzemního podlaží. Tato komunikace odděluje území od řeky, a také je neúměrně zatěžuje hlukem, prachem a splodinami.

Navržené řešení přistavuje podél rychlostní komunikace E48 deskové administrativní objekty odstiňující hluk a nepříznivé vlivy dálnice. Tyto objekty jsou ze severu obslouženy komunikací navazující na hlavní ulici probíhající novou zástavbou na levém břehu Ohře.

Zbytek území je zastavěn nízkopodlažními obytnými objekty, vytvářejícími tvar obráceného písmene „U“ orientovaného na jih.

Vzniká tak nízkopodlažní rozseknutá bloková zástavba se soukromým vnitroblokem v klidné úrovni 2. nadzemního podlaží. Parter domů je určen službám, drobnému obchodu a ve vnitřním traktu i parkování. Toto řešení vyhovuje potenciálnímu nebezpečí záplav.

Zástavba bezprostředně pod vilovou čtvrtí městské části Rybáře je koncipována jako obytné viladomy, které svým měřítkem nejlépe odkazují na stávající objekty na svahu nad nimy.

Sokl svahu za nově navrženými viladomy je dostavěn nízkopodlažním parkovacím domem s pochozí zelenou střechou – zahradou. Tato střecha – zahrada je rozdělena mezi soukromé využití viladomů a veřejné využití – komunikací vedenou z vilové čtvrti Rybáře do prostoru bývalé hokejové haly a napojení na městský park přiléhající obchodnímu příčnému náměstí.

Parkovací plochy jsou zde určeny pro nově navržené centrum městské části Rybáře v rekonstruovaném objektu bývalého pivovaru a pro parkování při návštěvě nedalekého obchodního okrsku.

Nábřeží

Nově zbudovaná nábřeží na obou březích považujeme za nejvýznamější veřejné městské prostory. Kontakt města s vodou je zajištěn po celé délce nové zástavby. Vzrostlá stávající zeleň je z velké části zachována v náplavce, respektive v zeleném pásu na pravém břehu řeky.

Dopravní obsloužení území

Koncept veřejné dopravy města Karlovy Vary vychází z variantního řešení mhd s centrálním přestupním uzlem „Dolní nádraží“ (viz. 7. část podkladů: „59_Kvcentrum_PODKLADY_VeřejnáDopravaEDIP_příloha08.pdf“)

Nově vzniklá zástavba na levém břehu řeky je obsloužena podélnou komunikací (oranžová – místní komunikace 3. třídy – významná) vedenou z předprostoru magistrátu města do lokality v okolí kostelíka sv. Urbana. V těžišti zástavby – v prostoru nového obchodního náměstí – je tato komunikace křížena příčnou obslužnou komunikací (oranžová), propojující oba břehy. Do postranních obslužných ulic (zelená – místní komunikace 3. třídy – nevýznamná) je umožněno zajíždění. Nábřežní komunikace je pro vozidla přístupná po rampě vedené z Chebského Mostu a z ulic v prostoru mezi Chebským a Ostrovským mostem.

Zástavba na pravém břehu Ohře je obsloužena z ulice „Západní“ (světle červená – místní komunikace 2. Třídy). Z důvodu zavedení rychlíkové trati č. 140, vedené v tělese nové zástavby, která omezuje příčný průjezd až na nábřežní ulici, jsou bloky přilehlé k ulici „Západní“přístupné zajížděním do postranních obslužných ulic (zelené) a průjezdem po obslužné komunikaci vedené tělesem zástavby rovnoběžně s železniční tratí pod hlavní pěší zónou. Bloková zástavba na druhé straně trati, přilehlá k říčnímu břehu je obsloužena obdobným způsobem - z nábřežní komunikace, příčných ulic a podélné obslužné ulice v tělese zástavby (viz. řezy). V prostoru mezi bývalou výtopnou Dolního nádraží a Obchodním náměstím je umožněno mimoúrovňové křížení železnice a tím propojení nábřežní komunikace s ulicí „Západní“. Nábřeží pravého břehu Ohře je pro vozidla rovněž přístupné pomocí obslužné komunikace v okolí bývalého objektu stáčírny minerálních vod.

Nově zavedená železnice v tělese zástavby je uvažována jako dvoukolejná, rychlíková trať. V prostoru objektu Dolního nádraží se kolejiště rozšíří o nezbytná nástupiště.

Veškeré křížení silničních komunikací a pěších tras s železnicí (regionální trať č. 149 a nově připojená rychlíková trať č. 140) je řešeno mimoúrovňově.

Z výjimečných důvodů (např. stavební práce na nábřežní ulici) je vybudováno i jedno křížení v úrovni železniční trati v tělese nové zástavby.

Etapizace

Z důvodu velikosti celkového zásahu a jeho finanční náročnosti počítáme s etapizací výstavby (viz. schema). Horizont celkové realizace navržené zástavby uvažujeme v řádu 32 let.

I přes celkovývelkorysý přístup návrhu dochází pouze k minimálním zásahům do současné zástavby. K demolicím a odstranění vybraných objektů dochází až v pozdějších etapách návrhu. Jedná se především o morálně zastaralé objekty, za které byla v předchozích etapách již nabídnuta adekvátní náhrada ( některé panelové bytové domy s životností cca 30 let, halové montované prodejní objekty, čerpací stanice nepatřící do centra města).

Hrubá bilance podlažních ploch

Bydlení470 000 m2
Administrativa175000 m2
Obchodní a prodejní plochy200 000 m2
Společenské využití75 000 m2
Dopravní stavba (Dolní nádr.)25 000 m2
Technologický park200 000 m2


méně...

DALŠÍ PROJEKTY