architektonická soutěž
autoři: Vojtěch Sosna, Jakub Straka
spolupráce: Daniil Shashkov, Filip Molčanyi, Jakub Rambousek
V Jesenici už kaple je, je malá, nevýrazná. Kaplička stojí na parkovém plácku. Plácek je bez hlubší koncepce, lemuje ho frekventovaná komunikace, při níž jsou situovány velké obchody a jejich parkoviště. Prostředí centrální části Jesenice se vyznačuje prostorovou diskontinuitou, dopravní zátěží, neregulovanou reklamou, zanedbanými veřejnými prostranstvími bez koncepce zeleně.
Pro celkovou čitelnost středu sídla, pro to, aby nedošlo k prostorovému a významovému boji mezi stávající a novou kaplí, pro uklidnění návsi, je současná kaple dostavěna. Její tělo je využito jako kněžiště a sakristie. Stávající stěny jsou základem, materií, kterou zalijeme z obou stran do probarveného betonu jako do sargofágu. Je tak zpečetěn a stvrzen jejich význam, jsou povýšeny. Před stávající objekt stavíme čtvercovou loď s vrchním světlíkem a perforovanými zdmi, přes něž prochází světlo. Otvory jsou vyplněny barevnými skleněnými tvárnicemi kruhového tvaru. Celý dům včetně střechy je odlit z betonu do hrubého bednění po nízkých záběrech, vnitřní a vnější struktura tak připomíná jeskyni, ve které sv. Prokop žil. Její stěny jsou osvětleny úzkými paprsky světla. Středním světlíkem prochází zenitální osvětlení jako božský dotek a zdůrazňuje tak vertikalitu prostoru, zraky návštěvníků se tak přirozeně obrací vzhůru k nebesům.
architektonická soutěž
autoři: Vojtěch Sosna, Jakub Straka
spolupráce: Daniil Shashkov, Filip Molčanyi, Jakub Rambousek
V Jesenici už kaple je, je malá, nevýrazná. Kaplička stojí na parkovém plácku. Plácek je bez hlubší koncepce, lemuje ho frekventovaná komunikace, při níž jsou situovány velké obchody a jejich parkoviště. Prostředí centrální části Jesenice se vyznačuje prostorovou diskontinuitou, dopravní zátěží, neregulovanou reklamou, zanedbanými veřejnými prostranstvími bez koncepce zeleně.
Pro celkovou čitelnost středu sídla, pro to, aby nedošlo k prostorovému a významovému boji mezi stávající a novou kaplí, pro uklidnění návsi, je současná kaple dostavěna. Její tělo je využito jako kněžiště a sakristie. Stávající stěny jsou základem, materií, kterou zalijeme z obou stran do probarveného betonu jako do sargofágu. Je tak zpečetěn a stvrzen jejich význam, jsou povýšeny. Před stávající objekt stavíme čtvercovou loď s vrchním světlíkem a perforovanými zdmi, přes něž prochází světlo. Otvory jsou vyplněny barevnými skleněnými tvárnicemi kruhového tvaru. Celý dům včetně střechy je odlit z betonu do hrubého bednění po nízkých záběrech, vnitřní a vnější struktura tak připomíná jeskyni, ve které sv. Prokop žil. Její stěny jsou osvětleny úzkými paprsky světla. Středním světlíkem prochází zenitální osvětlení jako božský dotek a zdůrazňuje tak vertikalitu prostoru, zraky návštěvníků se tak přirozeně obrací vzhůru k nebesům.