autoři: Vojtěch Sosna, Zdeněk Rothbauer
Objekt komunitního centra dotváří urbanistickou strukturu nejbližšího okolí. Hmotové řešení navazuje nastávající uliční síť. Hmota komunitního centra odstupuje od komunikace a vytváří rozptylový prostor a vizuálně odkrývá hmotu kostela a vstup na hřbitov. Půdorysná stopa objektu nenavazuje přímo na zeď hřbitova, ale vytváří prostor, kterým lze vstoupit i projet do zahradní části pozemku. Toto odstoupení zároveň ctí dominanci kostela.Stavba tvarem navazuje na okolní budovy ale svojí jednoduchostí a jednotnou barevností materiálů se oproti nim vymezuje. Uliční strana domu vytváří kontrast plných ploch patra a přízemí, které je naproti tomu z velké části otevřené a průhledné až do zahrady. Zahradní strana domu je v této pozici zcela otevřená tak, aby propojila venkovní prostory s vnitřními. Prostory v prvním patře jsou naopak více uzavřeny do sebe a vytvářejí intimnější prostředí odpovídající jejich účelu.
DISPOZIČNÍ ŘEŠENÍ
Prostorovým centrem objektu je dvoupodlažní vstupní hala se šatnou umístěná středu domu. Na vstupní halu navazuje kavárna, toalety, schodiště a výtah do knihovny a kluboven a vyrovnávací schodiště do společenského sálu, který je umístěn o půl podlaží níže. Tímto uspořádáním je docíleno větší světlé výšky sálu, a zároveň je tak využita svažitost terénu. Sál je prosklen jak do ulice, tak do zahrady. Podlaha sálu je v jedné úrovni, stupňovitost může být vytvořena pomocí mobilních posuvných dílů. Tyto díly budou skladovány v prostoru pod toaletami. Prostor vznikne rozdílem úrovní sálu a vstupní haly. Na severní straně sálu je jeviště, které je otevřeno do prvního patra. K jevišti přiléhá na jedné straně zázemí pro catering a na druhé straně sklad nábytku a vchod z Hloubětínské ulice. Otevření jevištní části do patra umožňuje použití klasické divadelní techniky. Na ochoz okolo provaziště navazují šatny herců a místnost pro divadelní techniku. Propojení sálu a zahrady vytváří dojmově jeden prostor. Zahradní část přiléhající k sálu je možné využít pro venkovní scénu se stupňovitým hledištěm, které sleduje terén. Pro kavárnu je využit prostor navazující na jižní část vstupní haly, kavárna je stejně jako sál otevřena jak do ulice, tak do zahrady. V prvním patře je ze vstupní haly přístupná knihovna s vestavěnou galerií určenou pro dětskou knihovnu. Knihovna má do zahrady otevřenou venkovní lodžii pro letní období. Knihovna je osvětlena mezistřeším světlíkem, který navazuje na vertikální okno umístěné v podélné ose objektu směřující na věž kostela. Celý prostor je otevřený až do nejvyšší části krovu. Na severní straně patra jsou klubovny, kuchyňka, toalety, kanceláře a technické prostory. Klubovny mají v podélných stěnách okna a zároveň jsou přisvětleny mezistřešním světlíkem obdobného charakteru jako v knihovně.
Konstrukční systém objektu je z monolitického železobetonu systému stěn a sloupů. Stropní konstrukce i konstrukce krovu bude rovněž ze železobetonu. Vnější stěny jsou řešeny kontaktním pláštěm, povrch stěn bude opatřen strukturální omítkou. Střechy jsou plechové s trvanlivou povrchovou úpravou v odstínu shodném s omítkou. Okapy jsou zapuštěné, pohledově se neuplatňují.
Předprostor komunitního centra je vybaven městským mobiliářem. Veškeré dlažby jsou provedeny ze žulových kostek. Trojúhelníková výseč s lavičkami je provedena z betonu. Návrh zachovává všechny současné stromy.
autoři: Vojtěch Sosna, Zdeněk Rothbauer
Objekt komunitního centra dotváří urbanistickou strukturu nejbližšího okolí. Hmotové řešení navazuje nastávající uliční síť. Hmota komunitního centra odstupuje od komunikace a vytváří rozptylový prostor a vizuálně odkrývá hmotu kostela a vstup na hřbitov. Půdorysná stopa objektu nenavazuje přímo na zeď hřbitova, ale vytváří prostor, kterým lze vstoupit i projet do zahradní části pozemku. Toto odstoupení zároveň ctí dominanci kostela.Stavba tvarem navazuje na okolní budovy ale svojí jednoduchostí a jednotnou barevností materiálů se oproti nim vymezuje. Uliční strana domu vytváří kontrast plných ploch patra a přízemí, které je naproti tomu z velké části otevřené a průhledné až do zahrady. Zahradní strana domu je v této pozici zcela otevřená tak, aby propojila venkovní prostory s vnitřními. Prostory v prvním patře jsou naopak více uzavřeny do sebe a vytvářejí intimnější prostředí odpovídající jejich účelu.
DISPOZIČNÍ ŘEŠENÍ
Prostorovým centrem objektu je dvoupodlažní vstupní hala se šatnou umístěná středu domu. Na vstupní halu navazuje kavárna, toalety, schodiště a výtah do knihovny a kluboven a vyrovnávací schodiště do společenského sálu, který je umístěn o půl podlaží níže. Tímto uspořádáním je docíleno větší světlé výšky sálu, a zároveň je tak využita svažitost terénu. Sál je prosklen jak do ulice, tak do zahrady. Podlaha sálu je v jedné úrovni, stupňovitost může být vytvořena pomocí mobilních posuvných dílů. Tyto díly budou skladovány v prostoru pod toaletami. Prostor vznikne rozdílem úrovní sálu a vstupní haly. Na severní straně sálu je jeviště, které je otevřeno do prvního patra. K jevišti přiléhá na jedné straně zázemí pro catering a na druhé straně sklad nábytku a vchod z Hloubětínské ulice. Otevření jevištní části do patra umožňuje použití klasické divadelní techniky. Na ochoz okolo provaziště navazují šatny herců a místnost pro divadelní techniku. Propojení sálu a zahrady vytváří dojmově jeden prostor. Zahradní část přiléhající k sálu je možné využít pro venkovní scénu se stupňovitým hledištěm, které sleduje terén. Pro kavárnu je využit prostor navazující na jižní část vstupní haly, kavárna je stejně jako sál otevřena jak do ulice, tak do zahrady. V prvním patře je ze vstupní haly přístupná knihovna s vestavěnou galerií určenou pro dětskou knihovnu. Knihovna má do zahrady otevřenou venkovní lodžii pro letní období. Knihovna je osvětlena mezistřeším světlíkem, který navazuje na vertikální okno umístěné v podélné ose objektu směřující na věž kostela. Celý prostor je otevřený až do nejvyšší části krovu. Na severní straně patra jsou klubovny, kuchyňka, toalety, kanceláře a technické prostory. Klubovny mají v podélných stěnách okna a zároveň jsou přisvětleny mezistřešním světlíkem obdobného charakteru jako v knihovně.
Konstrukční systém objektu je z monolitického železobetonu systému stěn a sloupů. Stropní konstrukce i konstrukce krovu bude rovněž ze železobetonu. Vnější stěny jsou řešeny kontaktním pláštěm, povrch stěn bude opatřen strukturální omítkou. Střechy jsou plechové s trvanlivou povrchovou úpravou v odstínu shodném s omítkou. Okapy jsou zapuštěné, pohledově se neuplatňují.
Předprostor komunitního centra je vybaven městským mobiliářem. Veškeré dlažby jsou provedeny ze žulových kostek. Trojúhelníková výseč s lavičkami je provedena z betonu. Návrh zachovává všechny současné stromy.