bod

architekti
Polyfunkční dům Slivenec
2019
back to list of projects

1.MÍSTO V SOUTĚŽI

 

autoři: Ing. arch. Vojtěch Sosna, Ing. arch. Jakub Straka, Ing. arch. Jáchym Svoboda

spolupráce:  Ján Zámborský

 

Urbanistická koncepce

Společenský sál aspiruje na budoucí centrum společenského dění Slivence. Pozemek se však nachází při dnešním okraji urbanistické struktury, která je rozvinuta od původního středu, za nějž považujeme vztah kostel – zámek, směrem jižním a severovýchodním. Platný územní plán ale počítá s rozvojem severně k rušné komunikaci K Barrandovu.

Samotný stavební program je rozdělen do dvou objektů – bytového domu s pronajímatelným prostorem a společenského sálu s knihovnou. Bytový dům je odsunut do bariérové polohy za současný rodinný dům, a je tak odcloněn od přístupové silnice Ke Smíchovu, opakuje tak polohu i hmotové řešení objektů v těsném sousedství, což je zejména patrné z pohledu z polí, záhumních cest.  Budova sálu se naopak přimyká k cestě Ke Smíchovu, kterou považujeme za významovou osu území. Objekt je vůči silnici postaven štítovou stranou, čímž se dostává do výrazné pozice – do průhledu při cestě z návsi okolo zámku. Zároveň před objektem vzniká volné vydlážděné prostranství pro společenský život obce, který může ze sálu ven naprosto přirozeně expandovat.

 

Architektonická koncepce

Oba dva objekty byť s odlišným využitím vnímáme jako jeden celek. Pro dojem jednoty a z ní plynoucího zvýraznění významu místa volíme stejné či příbuzné architektonické principy, tím dochází k potlačení roztříštěnosti, která se v okolí objevuje. Jako hmotovou inspiraci volíme v okolí stojící selská hospodářská stavení, dlouhé stodoly, obyčejné domy. Tento přístup pokládáme v dané lokalitě za kontextuální a uměřený. Inspirace se objevuje i v materialitě objektů. Na střeše je červená taška a na fasádách je cihla.  Tento materiál je základem selských stodol v okolí. My jí ale neomítáme, ukazujeme ji v její přirozené a nestárnoucí kráse. Tímto počínáním posouváme oba dva objekty do lehce abstraktní polohy. Střecha se začíná vizuálně propojovat se zdmi, a jsou tak lépe čitelné jednoduché čisté tvary návrhu, a inspirace archetypem se stává naléhavou a nepopíratelnou. Tato lehká zvláštnost je zde odůvodnitelná významností objektů pro obec. Materiál cihly navíc požaduje určitý způsob navrhování, cihle nesluší velké otvory s překlady, konzoly, je těžká a domy z ní by jako těžké tektonické objekty měly i působit. Měly by být vrostlé do země. Tento přístup vyvolává řešení několika detailů, které se zároveň objevují i na selských staveních. Velké otvory sálu, díky kterým je možné sál propojit s prostranství před ním v jeden celek, nemají nadpraží, ale sahají až pod okapovou římsu.

Zobrazit méně